E K O N O M I K A - PŘEPIS PARADIGMATU

 

Máme poslední možnost se zastavit a probudit. Jsme poslední generací? Nebo se dokážeme probudit včas, vzpomenout si na to, kým jako lidé skutečně jsme? Uvěříme konečně v život, sebe, v lásku a naplníme se těmito hodnotami? Nebo se pořád budeme životem strašit a budeme ho ničit venku i v sobě? Peníze, nebo život? O co nám tedy skutečně jde? Dokážeme si přiznat, čemu sloužíme, co nás ovládá? Dokážeme v sobě odhalit skryté programy, které nás směřují do propasti? Máme odvahu podívat se do svého nitra, podívat se pravdě o sobě do očí a neuhnout, vyléčit se ze všech bojů, válek, soudů, bolestí, které v sobě zakrýváme? Chceme konečně nastolit mír na planetě Zemi a začít se cítit jako součást celku, života? Pro mě je život a láska tou největší hodnotou, neřídí mě peníze, ale sloužím životu, který je naplněn láskou. Bez podmínek.

 

1974–2020 Ze života jednoho člověka

 

Shyamu Lasen

naplněno světlem Kateřiny “Kaly”

za poznáním pravdy, života a lásky

 

Šťastnou cestu k pravdě, k sobě – domů.

Vítejte v Ráji na Zemi. Je tu pořád, nikam nezmizel.

 

Poselství pro všechny lidi – pro ČLOVĚKA

 

Nikdo není víc, nikdo není míň. Jsme si všichni rovni. Každému jsou v každý okamžik života dostupné všechny informace o existenci, o vesmíru, o životě, o pravdě. Každý je máme v sobě. Nikdo jiný nám je nedá, neukáže. Pouze my sami. Všechny odpovědi nosíme pořád u sebe. Jen my k nim máme klíč. Kam jsme ho zašantročili, proč ho nehledáme?

Ráj na zemi byl zařízen tak, že tu je hojnost pro všechny, je tu rovnováha, vše je dokonale vyváženo. Je zřízen pro člověka – pro dokonalého, cítícího, milujícího, sjednoceného, spojeného se zdrojem. Nikomu ale věci nepatří. Všem je všechno dostupné. Pro každého tolik, kolik potřebuje pro existenci. Ne víc, ne míň.

Nezáleží na intelektu, informacích, vzdělání, postavení, slávě, konstituci těla. Je to pro všechny stejně dostupné.

Jaký klíč potřebujeme k této studnici pravdy?

Odvahu – pohled do svého nejhlubšího nitra, protože ty informace jsou až v samém středu, v čistém, nevinném, neposkvrněném nitru nás samých. V čistotě záměru, myšlenek, činů.

Jsme takoví?

Když vykydáme všechen hnůj, vydáme se na cestu, pak jednou – v tomto životě – se náš život změní. Rozpadnou se všechny iluze a zůstane jen čisté bytí. Zazáříme.

Pokud se vám do toho nechce a chcete se opírat o bublinu, která pod vaší tíhou myšlenek stejně praskne a zmizí v nenávratnu, pak zůstaňte stát. Co se nehýbe, hnije. Co nedýchá, zatuchne. Co nechce vidět, neuvidí. Co nechce slyšet, neuslyší. Co nechce cítit, nepozná lásku a pravdu.

Já, má žena, děti, zvířata, rostliny – my žijeme v ráji a je to skvělé.

Je na každém z nás, co volíme.

Předmluva – úvod

 

Jsme zmítáni ve víru informací, deziluzí, žijeme v době neustále se vynořujících větších a větších paradoxů, ti, kdo něco tvrdí a za něco bojují,

sami sebou toto tvrzení popírají nebo svým životem vyzdvihují, ale vůbec to nevidí. Jdeme proti komukoliv, čemukoliv. Mlátíme do zdi života zaťatými pěstmi a snažíme se vytlouci svá práva. Právo na život, zdraví, lásku. Vynucujeme si zvenku – od někoho – od systému, chceme, aby to někdo zařídil. Ženeme se za iluzí těchto práv, bez povinností, zodpovědnosti, přitom pácháme násilí na sobě samých. Zbavujeme se zdraví, života, lásky, děláme vše pro smrt, ale oháníme se životem, zdravím. Sami sebe zabíjíme, ale říkáme, že civilizujeme. Lžeme si do tváří. Co nás vede? Programy, zapomnění, strach, zoufalství, beznaděj, peníze.

 

Voláme po svobodě, ale plně jsme se jí vzdali. Odevzdali jsme svou sílu a čekáme, co bude. Přitom si myslíme, že se svobodně rozhodujeme, máme věci pod kontrolou, ovládáme je. Směšné.

 

Peníze, ekonomika, demokracie, iluze svobody, míru, zdraví, civilizovanosti nám zavřely všechny brány k nám samým. Zabouchli jsme se sami před sebou v našich klecích. Křičíme, bojujeme, nadáváme, hlásáme, kážeme, hodnotíme, studujeme, pácháme zlo. Šíříme kolem sebe jedovaté myšlenky, slova, rozséváme hnilobu, viry, které nás postupně zabíjí.

 

Proč? Pro peníze – víru v ekonomiku, sociální systémy. Proč? Protože jsme se nechali ukolébat, uspat a zapomněli jsme, kým jsme. Jako loutky vedené neviditelnými herci se zvedáme ráno z postelí, abychom těla a myšlenky v nechuti a apatii přesunuli do nějaké školy, práce, která nám zajistí jistotu – lepší budoucnost – důchod – smrt v zapomnění. A pak popel, prach a cedulka se jménem na smetišti, na které již nikdo nikdy nepřijde. To je náš svět. Proč by za námi někdo chodil, proč by kdo vzpomínal? Co jsme vykonali, jak jsme žili, jak jsme smýšleli, jak jsme se chovali? Zůstala po nás láska? Věčnost? Živá rozkvétající forma? Ne. Peníze, beton, hmota, majetek. Co ty tituly? Spáleny v ohni. Vnoučata se ani neohlédnou za naším pobytem na zemi. Proč? Nemají čas. Honí se za

úspěchem, za penězi, za zážitky, za zajištěním hmoty. Kdo jsme my? Číslo v tabulce statistiky.

 

Děláme to z cizí vůle a myslíme si, že to tak má být. Neptáme se sebe samých na pravdu o životě, o lásce, o sobě, o svém původu. Hledáme informace, chceme toho znát co nejvíc. Pouze na úrovni hlavy, intelektu. S přesvědčením, že jsme pouze hmota – tělo bez ducha.

Ekonomika - Přepis Paradigmatu

222,00 KčCena
  • Kniha se dokončuje a připravuje pro vás :)

Vše se děje pro nás, pro náš růst, pro návrat domů, do zdroje.

OneJoy

OneLove

With love & joy by Michaela Parida ♥

Život je láska

  • White YouTube Icon
  • White Facebook Icon
  • White Instagram Icon
  • White Blogger Ikona